Vodní nádrž Švihov

Vodní nádrž Švihov2020-03-05T16:40:08+01:00

Záměr využít údolí řeky Želivku pro vodárenské účely má dlouhou historii. Místo bylo vybráno, protože nebylo zatíženo průmyslem a bylo relativně řídce osídleno. Rozhodnutí, kde a jakým způsobem bude vybudována přehradní nádrž, padlo v roce 1963. Výstavba pak probíhala prakticky po celé následující desetiletí.

Evropsky významná lokalita zahrnuje vodní plochu samotné přehradní nádrže Želivka – Švihov, hráz přehrady a část strmých skalnatých svahů, přiléhajících k vodní hladině. Prvním evropsky významným živočichem, který se zde vyskytuje, je bolen dravý. Jako jediná kaprovitá ryba u nás se živí v dospělosti výhradně masitou potravou. Přestože bolen není v České republice v současné době ohroženým druhem, je Želivka významná tím, že se zde původní populace bolena stabilně rozmnožuje.

Druhým předmětem ochrany z řad živočichů je netopýr černý. Několik desítek jedinců pravidelně zimuje v chodbě přímo pod hrází vodní nádrže Želivka, protože zde panuje pro zimující netopýry vhodná teplota 0 až 5 °C.

Třetím a nejvzácnějším předmětem ochrany je drobná rostlinka kuřička hadcová. Je to tzv. endemický druh, to znamená, že roste na světě právě jen na hadcových skalách v Českém masivu. Hadce u Želivky hostí v současné době asi 90% celostátní (a tedy i celosvětové) populace této rostlinky.

Vodárenská nádrž Švihov  s úpravnou vody Želivka, tlakovým štolovým přivaděčem a vodojemem Jesenice tvoří unikátní soubor vodohospodářských staveb, které zajišťují dodávku pitné vody pro více než 1,5 milionu obyvatel.

Úpravna vody Želivka byla uvedena do provozu v roce 1972, je největší úpravnou v České republice a patří také k největším úpravnám vody v Evropě. Maximální projektovaný výkon je výroba 7 m3/s pitné vody. V současnosti vyrábí úpravna vody okolo 3 m3/s pitné vody.

Základní technologií úpravy vody je koagulační filtrace s dávkováním síranu hlinitého. Pitná voda je zdravotně zabezpečena ozonem a chlorem.

Namísto dopravy vody potrubím byla zvolena varianta jejího vedení štolovým přivaděčem. Jeho výstavba patřila k nejnáročnějším částem celého komplexu a jedná se o dílo, které svými parametry patří k největším svého druhu ve světě – přivaděč totiž měří 51,9 km a podchází 11 obcí a osad, 34 potoků, 2 řeky – Blanici a Sázavu, 29 silnic a 2 železniční tratě.

Přejít nahoru